sobota 24. ledna 2026

Au

O rok víc a zas tak moc jsme se neposunuli.

Bolíš mě furt a už asi navždy budeš.

"Píčo."

středa 29. ledna 2025

Chybí mi bobinky.

Chybíš mi ty.

Chyběj mi zvířata.

Chybí mi zakládání ohně v kamnech.

Chybí mi vstát v 6 ráno a udělat vám snídani.

Chybí mi hrát si.

Chybí mi česat copánek.

Chybí mi pejsek na klíně a kočička na hrudi.

Chybí mi spát na proleželým gauči s vědomím, že spíte klidně nade mnou a je vám dobře.

Bolí mě, že já vám asi nechybím vůbec. Tobě.

Mohlo by tohle prosím dopadnout dobře?

čtvrtek 5. prosince 2024

Maybe I should cry for help / Maybe I should kill myself

Nedokážu tomu dát žádnou uměleckou hodnotu. Asi protože můj vnitřek řve o pomoc. Jenže já ji dostávám, profesionální. Ale nestačí to. Třeba tohle fakt nikdy nebylo místo pro mě? Třeba reciprocita prostě neexistuje. A nebo jen nemám sílu? A nebo nic z toho, a nebo všechno dohromady. "On je ten nikdo, který ji nenavštíví." Možná jste všichni ten nikdo, kdo mě nenavštíví. Světlo umí chodit do vašich domů, ale vy nedokážete ani přiložit polínko.

Je mi to strašně líto. Je mi mě strašně líto. Vlastně mi to ale vůbec líto není.

Třeba jsem prostě jen další slabý kus, co se dočista zbláznil a není mu pomoci. Nikdy nebylo. Já jsem přece já. Nikdo.



čtvrtek 7. listopadu 2024

Věž

 Strašně to bolí, mami.

Parentifikace.

Vulnerabilní narcismus.

Grandiózní narcismus.

Potřeby. Žíla. Teta. Bránění tě.

Přála bych si tě takovou jako před 18 lety. Nebo dřív. Jako tu, co vždycky byla za objektivem.

Přála bych si tě milovat. Ale nejde to.

Tak jako to tobě nikdy nešlo se mnou, přestože si to vzájemně tvrdíme a staly se z toho prázdné pojmy, které teď díky tomu asi neslyším.

Ubližování.

Týrání.

Prázdnota.

Kež by to všechno bylo jinak.

Ale není.

I sometimes wish I'd never been born at all

"Já ji asi nechci poznat."

Legit.

Chudák Antonie.


sobota 21. září 2024

Miluju tě

Miluju tě - a musí to stačit.

Miluju tě - a musím bezmezně věřit.

Miluju tě - a snažím se najít v sobě sílu.

Miluješ mě - a už jen za to mi to hoře stojí.

Nechci bejt ovládána strachem, cizí manipulativní poblázněnou ženskou, nechci zůstávat v sobotu zamčená v bytě.

Toužím po lese, po vzduchu, po vodě, po klidu, po nás dvou až čtyřech až šesti se zvířaty, stromy, rostlinami, po práci, po tvým dechu na mý kůži.

Nádherná, hluboká lásko, modlím se za nás. A necouvám, nepouštím naději ani na okamžik.