Potřebovala bych se ponořit do knih, do filmů, do umění, do listí, do závojů, do krásných látek, do Tvých vlasů a vůně, do studií, do hudby, do oblíbených barev, do květin, do filozofie, do pana Kafky, do dopisů (!), do zařizování, do krásy.
Potřebovala bych ukočírovat svůj šílený život, který teď spíš ovládá mě, než já jej.

A jestli je na světě něco nádherného, tak třeba jedna z těch chvil, kdy je mi navýsost špatně, po celém dni válení se v posteli s mastnými vlasy vypadám jako bezdomovkyně a Ty přijdeš k nám, políbíš mě a řekneš: "Ty jsi krásná."

P.S.: Stále mi tu voníš a já se z toho stále zajíkám a snažím se jen vdechovat. Och.

Ach, ten Tvůj parfém...

Nutí mě k slzám.

You're too good for me.

You're too good for anyone.

Jakto, že zrovna já?

Musím se znovu naučit žít.
V tomhle čase, v tomhle těle, s tím, co je.

Udělej mi cucflek, prosím.

Noční můry zas ovládaj mý (už tak polomrtvý) tělo.
A já sakra vím, vím, vím co mi všechny chcou říct, ale...
Já prostě nemám sílu tyhle věci řešit.

- 40%