Metamorfóza

Zase si procházím nějakou trapnou, převtělovací fází. Jsem z toho akorát znuděná a unavená. Chci jen spát a spát a spát a být zachumlaná ve své švédské dece (IKEA man). Nebaví mě mít otevřené oči. Zítra vstávám zase v šest. Achjo (dloooooooouhý výdech). Jsem absolutně neschopná se soustředit, vždy jen v pátek od 14:15 do 15:30. Nikdy jindy ani na minutu. Blem :(

Stojím na pláni s roztaženými křídly, jako orlice, ty mě střílíš do hrudi, tříští se mi kosti, já bolestí přivírám oči - stejně mě oslepují paprsky - a padám. Tisíce kilometrů daleko, v nejhlubší tmě, v jedné sekundě, padám na dno. 

"Každý večer jsem umíral a každé ráno jsem se rodil. Vzkříšený."

Dokonalost objevena po 3 letech poslouchání jediné jejich písně.

A připočtěte si střídbrné oči pana Vojtěcha, 28 let. To možná ony mě oslepily.