pátek 2. listopadu 2012

Fook off, little fairy

Nevím, kdo si myslíš, že jsi, ale začínáš mě pěkně srát.


Co když milujete svého nejlepšího školního přítele? 

Jsi idiot, jsi lůza, nenávidím tě žárem tisíce sluncí.

Co když vám při  každém jeho dotyku puká srdce?

Rozmazlený egoista, absolutně nevidíš, neslyšíš.


Co když při tom zažíváte pocit, 
jako byste vynásobili orgasmus tisícem
 a stejně se tomu ani nepřiblížite?

Nevím, jestli se snažíš být jako já, 
ale, každopádně, mnou být nemůžeš. 
Já už jednou existuju.


Co když si prostě jen sbalíte kufry a na týden odletíte?

Nemůžeš si vynutit věci. Nemůžeš si prostě jen tak přijít 
a vzít mi všechno, oč bojuju každou sekundu.

Co když přestanete věřit na víly
 a chcete, aby všechny pochcípaly? 
Do jedné.

Nevíš o mně prakticky nic, ač si to myslíš.


Co když už prostě dál nemůžete
a lisknete sebou o zem?
Z čista, jasna.

Zadus se svou černou duší a mě se nedotýkej.


A co když si myslíte, že svým pescetariánstvím spasíte (svůj) svět? 

Never more.



I love you, Franky Fitzgerald...

Žádné komentáře:

Okomentovat