Přišel ke mně sen a řekl, mi, co mám dělat. Bude mě teď vést. A navíc se mi v něm dostalo toho, co mi už dlouho chybí.
Už se nebojím kendó masky. Sama ji nosím.
Uvědomila jsem si, že mi moje problémy v hlavě oscilují už příliš dlouho a je to úmorné. Plní můj život takovým způsobem, že na nic jiného už nezbylo místo. To se mi nelíbí.
Je mi líto, že jsem před tebou nebyla sama sebou a tím tě ztratila. Chtěla bych vrátit čas a/nebo dostat druhou šanci, ale všichni dobře víme, že druhé šance neexistují.
Já se měním, ale to ty už nezjistíš. Těším se na den, kdy si řeknu "tvoje mínus" (a nebudu to přitom myslet zle).
Je Den otců a já věřím a chci nadále věřit tomu, že to právě on mě vede, to on pokaždé slyší moje kyrie eleison a to on mi hází klacky pod nohy, ale myslí to dobře. Vždycky to nakonec dopadne dobře a já chápu, proč k tomu vede tak klikatá cesta.
Lucie = properly single. A asi chci, aby to tak zas nějakou chvíli bylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat