Jenže ty nálady právě můžou bejt různý.
Proč jsem kurva pořád tak smutná?
Kde je moje místo? A Ivan Carevič na šedém vlku?
Úzkost.
Mateřství.
TK.
Terapii doporučuji.
MÁM DOST.
Jenže ty nálady právě můžou bejt různý.
Proč jsem kurva pořád tak smutná?
Kde je moje místo? A Ivan Carevič na šedém vlku?
Úzkost.
Mateřství.
TK.
Terapii doporučuji.
MÁM DOST.
Možná se cítím osaměle, protože jsou všichni mrtví.
Uvědomila jsem si, proč se mi teď v životě objevil leitmotiv červů a rozkladu a proč mě tak dráždí.
I'm over the ocean.
Zastávka Lukášova.
A jeho samurajský vlasy. Mrtvý. Lezou po jeho lebce červi, nebo je z něj masokostní moučka?
Kroměříž.
Mníšek pod Brdy.
Nezvládnu jet na Vsetín, nevím, co říká na Prahu. Na mě. Na mou proměnu.
Kačky a Kačiny.
Tomášu.
Měla bych teď být na šťastná na 101 % - ale já nejsem.
Fňuk.
Bylo poměrně naivní si myslet, že se dá odstěhovat z deprese.
Hlavně nikomu nikdy nechybět.
Chyťte se mě, chyťte, pane. Chci vydržet samotu i osamělost. A dál růst - i v tomto směru.
Jestli jsi taky zmizel, bude mi po tobě smutno. Taky... Stále dokola. Kolovrat.
Políbím tě, to se může - jenže, ouha, já žádnýho muže nemám - a asi už ani nikdy mít nebudu.
Prach v plicích a červi v ledvinách, celková sepse duše, bolí mě všechno. Kurva piča fix. Himmel Herr Gott.
Je příjemná, krásná. Osvobodila jsem se, roztáhla křídla a letím, dýchám.
Akorát ty zdánlivě selhávající ledviny tomu trochu berou lesk a šmrnc.
Minerálka měnící se ve vodku na Národní, lidé z rádií, lidé z hor, lidé z hutí. Vypiju tě s chutí - na barové stoličce, až světla zhasnou - a pak si začnu s tebou hrát na Petra s Lucií.
Trošku jsi ve mně zůstal - honem tě vyhnat pryč, hlavně se nezamilovat. Klasika.
Křest bytu (na mém jazyku), očichávání, ochutnávání, olizování, hlavně nic nezlomit.
Hlavně pls ne moje srdce.
Praha mě vítá.
"Tlustá píčo."
Píčo hnusná.
Toužím líbat hlínu na rty.