Jenže ty nálady právě můžou bejt různý.
Proč jsem kurva pořád tak smutná?
Kde je moje místo? A Ivan Carevič na šedém vlku?
Úzkost.
Mateřství.
TK.
Terapii doporučuji.
MÁM DOST.
Jenže ty nálady právě můžou bejt různý.
Proč jsem kurva pořád tak smutná?
Kde je moje místo? A Ivan Carevič na šedém vlku?
Úzkost.
Mateřství.
TK.
Terapii doporučuji.
MÁM DOST.
Možná se cítím osaměle, protože jsou všichni mrtví.
Uvědomila jsem si, proč se mi teď v životě objevil leitmotiv červů a rozkladu a proč mě tak dráždí.
I'm over the ocean.
Zastávka Lukášova.
A jeho samurajský vlasy. Mrtvý. Lezou po jeho lebce červi, nebo je z něj masokostní moučka?
Kroměříž.
Mníšek pod Brdy.
Nezvládnu jet na Vsetín, nevím, co říká na Prahu. Na mě. Na mou proměnu.
Kačky a Kačiny.
Tomášu.
Měla bych teď být na šťastná na 101 % - ale já nejsem.
Fňuk.
Bylo poměrně naivní si myslet, že se dá odstěhovat z deprese.
Hlavně nikomu nikdy nechybět.
Chyťte se mě, chyťte, pane. Chci vydržet samotu i osamělost. A dál růst - i v tomto směru.
Jestli jsi taky zmizel, bude mi po tobě smutno. Taky... Stále dokola. Kolovrat.
Políbím tě, to se může - jenže, ouha, já žádnýho muže nemám - a asi už ani nikdy mít nebudu.
Prach v plicích a červi v ledvinách, celková sepse duše, bolí mě všechno. Kurva piča fix. Himmel Herr Gott.
Je příjemná, krásná. Osvobodila jsem se, roztáhla křídla a letím, dýchám.
Akorát ty zdánlivě selhávající ledviny tomu trochu berou lesk a šmrnc.
Minerálka měnící se ve vodku na Národní, lidé z rádií, lidé z hor, lidé z hutí. Vypiju tě s chutí - na barové stoličce, až světla zhasnou - a pak si začnu s tebou hrát na Petra s Lucií.
Trošku jsi ve mně zůstal - honem tě vyhnat pryč, hlavně se nezamilovat. Klasika.
Křest bytu (na mém jazyku), očichávání, ochutnávání, olizování, hlavně nic nezlomit.
Hlavně pls ne moje srdce.
Praha mě vítá.