Ano, dnes jsem velmi potřebovala obejmout. Když už ne jindy, tak dnes ano.
Ne, ani Tě to nenapadlo.
Měl pocit, jako by bloudil houštinami na dně moře, ztracený v obludném světě, kde on sám byl obludou.Dnes jsem nevěděla, jestli dřív zvracet, plakat, křičet či provést syntézu těchto tří.
Život posranej.
Jdu psát dopisy.
I když jsou ti lidi na míle vzdálení, mám pocit, že jsou mi blíž než všichni okolo.
Nejradši mám Lucii.
Když jdu z párty.
Kdy přijde někdo, kdo mne,
když mi je špatně (a i když není),
bez vyzvání/váhání
políbí/obejme/spasí
?
P.S.: Čtu Mumínky.
P.S.S.:
PLANETY
Žiju na Marsu.
Žiju na Zemi.
Žádné komentáře:
Okomentovat