čtvrtek 11. září 2014

Budiž vytrestána

"Když jste tady, je těžké nenasáknout vinou za všechny zločiny dějin.
Chce se vám vykřičet všem do obličeje:
Ano, tu Lindberghovic holčičku jsem unes.
To s tím Titanikem, to jsem byl taky já.
A ten kšeft se zavražděním Kennedyho, kdo jinej než já.
Celá ta prkotina s druhou světovou a ta vymyšlenost s atomovkou, no hádejte. Je to moje práce.
Ta brebera, co je z ní AIDS? Sorry, zas já."

A není úniku.

Nikdy jsem nikam nepatřila a nikdy nikam patřit nebudu.
Červený plamínek života, co mi hladí kůži, brzy vyschne.

Žádné komentáře:

Okomentovat