Žaludek o velikosti hrášku 24/7.
A slzy se koulí po tváři.
Copak pro mě je to jednoduchý?
Copak já z toho nejsem úplně v hajzlu?
A copak Tě kvůli tomu všemu ignoruju?
Miluj mě...Nebo mi pukne srdce.
Vždyť sis mě vybrala.
Tak co způsobilo fakt, že v prázdném světě jdeme každá po jiném kraji chodníku?
P.S.: Měla bych tam chodit, ale nevím, jestli to přežiju.
Už když jsem četla přihlášku, měla jsem srdíčko v krku...
Prosím!
Žádné komentáře:
Okomentovat