Nechala jsem se mlatit do zad zeleznou tyci.
Nechala jsem ji, aby si se mnou delala co chtela, aby mi treba i prelomila vaz.
Nechala jsem vsechno plynout, ackoliv mi otvirani dveri pri prudkem zabrzdeni mohlo prorazit lebku.
Celou dobu jsem nechala slzam volny pruchod. Stejne by je ani 3 kapesniky neposbiraly.
A pak jela auta...
Zase se po mne sapou.
Zase mi ji berou.
Zase tomu verim a jsem silena.
ZACHRAN ME, PROSIM.
-
(Znala jsem reseni, ale polkla jsem jej, Stejne jako predtim. Stejne jako po tom. Mam vubec jeste sanci?)
Žádné komentáře:
Okomentovat