Byla jsem po třech čtvrtinách u Jindřicha. Hrála jsem na klavír, mladý muž mi při tom sahal na prsty a lil do mě rum. Nakonec se při šachách ukázal jako hrubián a tak jsem utekla vedle. Přišel za mnou další muž, pod vlivem hašiše, četl se mnou knihy, kouřili jsme drahý cigarety a sahal mi na prsty prohlížejíce si můj sakurový prsten. Byl milý, přítulný. Když už se tulil příliš, vzpomněla jsem si na přísahu a utekla. Nechala jsem tam spoustu cigaretovýho kouře, zapalovač a sklenici žlutý limonády za dvanáct korun.
Odřekla jsem Glasgow proto, že jsem neschopná píča a mám strach žít mezi lidmi.
Čtu. Čtu a čtu a čtu. K zbláznění.
(Ale stejně v hloubi vím, že mě to nenaplňuje.)
Tisíce věcí padá přímo na mou rozbolavělou hlavu.
A já je ne a ne unést.
Pláču - velmi mnoho.
Žádné komentáře:
Okomentovat