čtvrtek 16. ledna 2014

100

Jen jsou neviditelné. Zaklela jsem je. Abych mohla otočit list. Začít znovu. Očistit se. Být tím, kým chci být. Aniž bych potřebovala hloupých 11:11. 
Mind under construction.

Protože už žádný černý labutě.
Chci být bílá.

Nezajímá mě, že je to odrhovačka.

3 komentáře:

  1. já jsem občas zkoušela 23:23. taky to bylo na hovno. co si člověk neudělá sám, to nemá.

    OdpovědětVymazat
  2. Já se moc, moc snažím vyhnat to z hlavy, ale když jsem si jednou v 11:11 dopoledne přála, aby mě políbil, políbil mě. Vím, že je to nebetyčná pitomost, ale já jsem velmi, velmi infantilní (a taky enfant terrible) - a asi takovou navždy zůstanu, haha. Ha.
    A s tím posledním máš pravdu...ale stejně si vždycky něco přeju, hrozný. Blem.

    OdpovědětVymazat
  3. Jistě měl k políbení tě jiný důvod než to že sis to v 11:11 přála :)

    OdpovědětVymazat