To není o tom, že nesnáším ty lidi, které nemůžu vystát. Je to jen o tom, jak nechutně a zpropadeně se chovají. Je to o tom, jak nakládají s tím, co jim člověk řekne, co pro ně udělá, o to, jestli pro vlastní uspokojení dokáží přítele rozcupovat na kusy a vzít mu všechno, oč bojuje a na čem dře už delší dobu.
Chci jít sama do kina. Ale úplně sama. Na skandinávské melodrama. Kurva, jo.
Nechci lidem říkat o svých plánech, protože jich stejně jen využijí tak, aby ty dobré mohli aplikovat sami na sebe a vůbec jim to není hloupé.
Jsem zklamaná světem. Na stole mi hoří svíčka ve tvaru srdce. Uprostřed má vypálený kráter. Tak nějak se cítím.
Nechci, aby se mě, mých idejí, mých vnitřností a niterností vůbec někdo dotýkal. Mám ráda liščí život. Pořád jen utíkám a směju se těm, co se mě snaží dohonit.
Jsem štvané zvíře, ta ryška, ďáblova schovanka. A ty si asi připadáš jako obávaný lovec. Ačkoliv je tvoje počínání k smíchu. Tříbíš a nekoukáš okolo. Bojím se dne, kdy se z neškodného lovce stane bezcitný pytlák.
Přibyl další návrh tetování do wishlistu. Již brzy :)
Šetřím na bass. Ano, teď mě nezajímají ničí narozeniny, svátky, Vánoce ani nic podobnýho. Ačkoliv bych mohla jet za ušetřený peníze třeba na vytoužený Colours, vrazím to do nástroje. Chci ji zas držet, laskat ji, masírovat její přenádherně rostlé tělo.
Kdybych teď mohla být na severním břehu Islandu, vzala bych sekyru, šla na zamrzlé jezero a tepala do ledu pod sebou, drancovala bych jej tak dlouho, než bych ho rozsekala, rozmetala na sračky, padla do ledové vody a moje vlasy by byly neobyčejně krásné. Všechno by bylo neobyčejně krásné a tělo by pálilo jako písek Sahary i přes to, že vych zrovna ležela ve vlhké oáze s příznivým klimatem. Dýchala bych hellium a připadala bych si jako královna ostrova, který omývá na severu Grónské moře. Půl mého popela vystřelte do Vesmíru, druhou půlku rozprašte na Vatnajökullu. Nehrajte mi na poslední cestě sračky, ale mou milovanou muziku. Jo, aha, vy nevíte, která to je. Tak to mě neznáte. I když si myslíte, že jo.
Agent Dale Cooper, to byla láska na první pohled. Můj typ nejen fyzicky, ale i na úrovních převyšujících krásu vnější. Taky nechci, aby se ho někdo dotýkal. Někdo, kdo mi rve játra, ačkoliv mi hned dorostou. Ale v tom procesu pořád figuruje obrovská bolest a touha roztříštit parazitovu lebku tříkilovým diamantem.
Chci si číst o miláčkovi, rezounkovi, o mojí nové bohyni krásy, zabalená ve švédské peřině, hřejivost 5, za svitu lampičky vydavající studené bílé světlo, vánočních světýleček a svíček. Chci se zase převtělit do své původní podoby, kterou jsem díky Sjónovi objevila. Skugga-Baldur ♥
Chci zase koukat na von Trierovy filmy, jako dřív, zase se dostat do psycho stavu, zase být ta IamafuckingLouwhothefuckareyou s vražedným pohledem, bestiálním smýšlením, ta, které teče po krku krev a má chuť si ustřihnout klitoris. Tohle mě naplňuje.
Ani osmimetrovou anakondu někdy nemusíš vidět, když se nedíváš správně.
Neomrzela mne má moudrost. Odmítám váš nadbytek. I všechno ostatní. Nechte mě žít na(_)hoře.
Nemůžeš to brát tak strašně jednoduše. Neumíš, nedokážeš tomu rozumět. My soul is the biggest one. Ever.
Nenechte ji uchopit Vaše líbezné srdce, ať jej nespálí na uhel až se rozhodne pro něco docela jiného, opět.
Očistec.
Seděla jsem v kostele na mší a představovala jsem si ty nejkrásnější, nejhříšnější, nejdokonalejší a jediné dobré věci prováděné na stole před oltářem. Orgie jako orgie, jestli s krekrem a vínem nebo s dokonalým tělem za tvuku opery R. Wagnera.
Spánek. Sladký, nahořklý.
FIRE
WALK WITH ME
Ha ha hate everyone.
