Detachment

Shlédla jsem Submarino a mám k Vinterbergovi zas o kus blíž.

A plakala jsem.

Pak jsem koukala přesně na ty fotky, ze kterých mi bylo zle jen při představě, že si je zas budu prohlížet. 

A plakala jsem.

A pak už jsem jen a jen plakala a nic jinýho.

Nevím, jak odpovědět Traumatu. Toužila jsem být nalezena a když konečně jsem, strkám hlavu do písku (nebo zpět do hoven).

These days už se totiž necítím jako umělec...spíš jako podprůměrnej filozof.

A možná už ani to ne.

Dotýkej se mě.

Teď hned.

V téhle posteli.

Jako tenkrát.

Dělej!!

Prosím...

A zase pláču.

Sea of cowards

"Mně se nechce."

"Nebuď smutná."

"Jsi tu s námi?"

"Nic mi není."

"Nemám poruchu příjmu potravy."

"Serem ti na to, Lucie, jseš prostě píča co nám nesahá po paty."

!SUCK-A-FUCK!

Ztroskotání

Vím, jsem nevděčná, nejsem pokorná.
Vím, co je to čas.
Vím, co je Bůh.

Budu číst knihy P. K. D.

Chci líbat ty vřelé rty, po kterých tak prahnu. Spalující touha.
Chci cítit ty doteky, kterým se snažím bránit - ale nesmím.
Chci se dívat hluboko do bledě modrých očí a zase vidět tu křišťálovou duši.
Chci HO! 

Pomoc!
Mým tělem projíždí elektřina.
Cuká to se mnou. Třesu se. Mým tělem protékají miliardy ampérů.
Neudržím se dlouho při smyslech.
V životě jsem nezažila tak šíleně vystupňované libido.

S Bárou to bylo jiný.
Báru jsem nemilovala. A už vůbec ne tak hluboce.

Zítra se nejspíš s Joe opravdu dokonale ztotožním.
Zítra o půl 9 prožiju svůj nejdelší orgasmus vůbec.
Žel bohu osamocená. Jako vždy.

Už je to dlouho, cos mě možná miloval.

I'd probably still adore you with you hands around my neck

Why do you always have to do this to me?

↓PARTY↓

Noční strachy