Miluji klidy před bouří.

Sakrapes

J.

Zase to budu moct být já.

Já na sobě asi nechci mít cizí těžký tělo a jeho oči zapíchnutý do svých.

Chci číst a psát a pracovat, pracovat, pracovat.

Chci číst, až mi poteče krev z očí.

KYRIE ELEISON.

Citlivý Halber Mensch

Literatura mě zabíjí a křísí zároveň.
Literatura mě sice zabíjí, ale hned potom mě zase křísí.
Literatura mě vždy vzkřísí, aby mě bezprostředně poté chladnokrevně zabila.

Pořád je pro mě důležitý bejt krásná,

dost možná, protože jsem to nikdy nezažila.

Až pak spolehnu na sílu své osobnosti,

která stejně zatím neexistuje.

Myslím, že je to o mně, až na to, že nejsem hezká.

Já taky unikám.

(Ráno vstanu, 

udělám si těhotenský test

 a půjdu ke kadeřnici.)

Líbej mě na rty.

Všichni mi lhali

Všichni mi lhali, všichni mi lhali,
blázna si ze mne dělali.
Přede mnou citem se rozplývali,
za zády se mi vysmáli.

Žurnály, básníci, učenci lhali
po léta za nos mě vodíce,
muži mi lhali, a ženy mi lhaly.
Ženy, ty lhaly mi nejvíce.

Srdce mé stále po lásce prahne,
nikomu však již nevěřím.
Když někdo ke mně ruce své vztáhne,
ustoupím bojácně ke dveřím.

Řek bych, že všechno je ztraceno v žití,
žití je však tak záhadné!
Klidný jsem, mohu-li pivo své píti.
Hořící tabák nezchladne.

Touha má bloudí těkavě světem,
a já popíjím v úzkých zdech.
Co je mi po tom, budu-li dětem
cestou k domovu na posměch!

Propil jsem peníze, na dluh pít budu.
Šťasten, kdo propije boty své!
Zřím oknem krčmy ven v rozmoklou půdu.
Podzim se stromů listí rve.

Denis Diderot

Znáš každej milimetr mojí kundy, ale jsem jen internetový nic. Ok.

Bilance

Byla jsem v televizi a mám záchvat úzkosti.

P.S.: Vše nejlepší k svátku (ačkoliv bych o něm neměla vědět).

Nejdůležitější věci

Bratr, špagety, Nirvana.

Cestou do Tesca jsem plakala

Protože se roztříštil poslední kousíček mé jistoty a naděje.

Dočetla jsem Autoportrét. Levé mi psal z duše. Préteritum. Sebevražda.

Nesmím se vysrat na umění.

Jeste stesti, ze uz neexistujes.

Nikdy jsem u sebe nepozorovala takovou touhu vlastnit majetek...
Načež si uvědomuju, že fakt, že jsem ji nepozorovala ještě neznamená, že neexistovala.

Přej a bude ti přáno.
Nerouhej se.

Vrána k vráně sedá.

Zavírám oči

a velmi jemně

a velmi zlehka

do Tebe padám, 

D.

že něco není správně? a co teda je na tomhle světě, v tomhle životě, v tomhle vesmíru, správně?

Eliška je mrvá

A s ní i má víra v cokoliv.

V jedný chvíli prostě rupne izolepa a rozlijou se ti tepny.

Hádej, kdo rozhoduje o tom, co uděláš, jak se zachováš?

Vrána k vráně sedá.
Problémem mé generace je všudypřítomný alkohol a neschopnost bavit se bez něj.
Vztah mě má nějak obohatit. Vždycky toho druhého mám tak trochu obdivovat, dá mi to víc, než vztah se slabou osobností. Držet se dál od špatných bývalých vztahů.
Číst knihy - i kdybych z nich nic obsahově neměla, alespoň si cvičím oči a senzorickou paměť.
Společnost jednoduchých lidí by mě konsternovala a vztah z klukem z JZD by se mi podepsal na osobnosti a posral by mi život.
Mít vyšší cíle.
Kluci z VUT. Kluci z internetu.
Jsem chytrá, protože jinak bych, po tom, co jsem dělala, na té škole dávno nebyla.
Iva měla na čele napsáno "problém".
Každý den si napíšu 5 věcí, co jsem udělala dobře, za co jsem na sebe pyšná, zkrátka něco, co mi připomene, že nejsem hrozný člověk.
Je potřeba mít své tělo rád - nosí mě, je to můj nástroj (Vonnegut). Nesníst svíčkovou se 6, ale jen s 3 - modelky stejně mají v břiše žáby a jsou nervózní.
Obklopovat se dobrými, veselými lidmi, co mi pomáhají (Hambi :D).
Mám právo na to mít názor, číst knížky a cítit se dobře. Mám právo svůj názor vyslovit, vždy se stane, že tím někoho obohatím a i když to bude blbost, lidi to přijmou a přejdou.
Vyhýbat se emočnímu vypětí? Nikdy nebudu na středu, jsem Valach a moje povaha je heredita po tátovi.
Když se táta objeví, určitě mě neproliská, naopak mě bude chtít ochránit a pomoct mi.
Nezaobírat se tím, co bylo. Teď je teď. Z nepovedených vztahů si vzít něco do budoucnosti - vytříbit si typy, které už nechci a co se mi naopak na lidech líbí - a co se ke mně hodí.
Moc mi to sluší, byla jsem klučík s krátkými vlasy, vždy oděná do kalhot - teď mám vlasy dlouhé a nosím téměř výhradně šaty. Moc mi to sluší, moc mi to sluší, moc mi to sluší. Zholkovatěla jsem.
(Jsem spíš na kluky, ale holky jsou krásné. Nejspíš chci děti.)

Zacvičím si. Najím se. Přečtu si knížku. V klidu si najdu práci. Pustím si k tomu Sleep Party People a budu se mít ráda - však už zase cítím, jak moje sebeláska jemně, ponenáhlu klíčí.

Tvoje slabost je iluze.

Mysli pozitivně

A jdi se léčit.

Pičo

Piju, fetuju, řežu se, nejsem schopná navazovat - a už vůbec ne udržovat - vztahy. Sesypala jsem se - zase. Nemám naději. Nemám dvouset padesátou třetí šanci. Nemám nic. Vlastně mám jen odvahu celou tu sračku zabalit a je mi úplně jedno, komu to jak ublíží. Mám chuť o tom nemluvit a ve správnou chvíli, kdy to nikdo nebude čekat, zmáčknout spoušť a spustit kolotoč.

Bílý jogurt a okoralé housky

Mám v hlavě celý článek (jak Mozart).

Ale radši jej sepíšu na papír.

A přišel sen

Přišel ke mně sen a řekl, mi, co mám dělat. Bude mě teď vést. A navíc se mi v něm dostalo toho, co mi už dlouho chybí.

Už se nebojím kendó masky. Sama ji nosím.

Uvědomila jsem si, že mi moje problémy v hlavě oscilují už příliš dlouho a je to úmorné. Plní můj život takovým způsobem, že na nic jiného už nezbylo místo. To se mi nelíbí.

Je mi líto, že jsem před tebou nebyla sama sebou a tím tě ztratila. Chtěla bych vrátit čas a/nebo dostat druhou šanci, ale všichni dobře víme, že druhé šance neexistují.

Já se měním, ale to ty už nezjistíš. Těším se na den, kdy si řeknu "tvoje mínus" (a nebudu to přitom myslet zle).

Je Den otců a já věřím a chci nadále věřit tomu, že to právě on mě vede, to on pokaždé slyší moje kyrie eleison a to on mi hází klacky pod nohy, ale myslí to dobře. Vždycky to nakonec dopadne dobře a já chápu, proč k tomu vede tak klikatá cesta.

Lucie = properly single. A asi chci, aby to tak zas nějakou chvíli bylo.

A.

A. 

Všechno tím končí i začíná.

"That's something I want you to push through."

Když se tuk mění na svaly, hrozně to bolí - a to je okamžik, kdy musíš zatnout zuby a vydržet to.
A já si myslím, že na stejném principu to funguje s duší. Nejvíc to bolí, když se zlo mění na dobro - a je třeba zatnout zuby...
A vydržet to.

"That's when change is gonna happen."

Mami

Nikdy mi neumři, prosím!

A dneska mám docela chuť žít

Chybí mi dostávat květiny. (A polibky.)

Nenávidím léto a nevím, jak se vyrovnat s tím, že přichází.
A taky nevím, jak se dokopat k učení.

Chci, aby už bylo září. ♥

Občas mě lidi zvou ven

a občas mi vykládají o svých nevydařených sebevraždách

a já to nedávám.

Mám chuť se zabít

A ne, tentokrát to není fňukání a stěžování si na píčoviny z mého života.

Nechci být vůbec součástí tohoto světa, svého živočišného druhu.
Člověk je odporný, nechutný, podlý zvíře.
Chce se mi strašně moc blít, chce se mi vyrvat si geny z genomu, vrátit čas a narodit se jako nějaká, já nevím, kytka, třeba.

Na druhou stranu bych strašně moc chtěla zachránit zbylé (relativně) čisté duše: nikdy, opravdu nikdy se, prosím, nedívejte na Srpski film. Nikdy. Ani když budete fakt moc chtít.

Kdyby aspoň ta katarze na konci nebyla zlomená. Kdyby aspoň vynechali to dítě. Kdyby...já nevím. Lidstvo ten film asi potřebuje a zároveň cítím, jak mě změnil, zlomil a zničil a nepůjde to vrátit.

Rorschachova skvrna číslo 6 stále zůstává mým totemovým zvířetem.
Sexuální blok, který nemizí, jen se prohlubuje.

Je mi strašně moc špatně.

Mám chuť se zabít.

(Další ze sbírky "tátovy oblíbené" - dnes na téma "Možná mi to udělal on".)

What do you do? Do you dive?

Oh, yes, I surely do.

Achjo

Chybíš mi, chci jít na hymenoplastiku.

Jsem smutná.

Jsem švorc.

Měla bych se učit a psát.

Milujte mě někdo pls.

Nespěchej

vstříc smrti.

kdyz prichazim do noveho zivota, nove etapy, ja ani nevim, jak to nazvat, mam v jednu chvili silenou zavrat, pocit nejistoty, nemam pevnou pudu pod nohama, vlastne bych kdykoliv mohla spadnout, silne vaham, jestli se vubec pohybuju v realnem prostoru...az pozdeji se vse ustali a prestanou hrat Prodigy

Neodstrkuj mě od sebe.

Purity

Je to neuvěřitelné, ale myslím, že se začínám mít ráda.
Jsem stále na samém začátku a dělám chyby, ale myslím, že jsem konečně prolomila to paradigma. To ukáže čas. Snad se nepletu.

Včera by měl 48, ustála jsem to v pohodě...Včera.
Dneska jsem brečela v autobuse, když jsem koukala na západ slunce, jehož barvy mi stačily (konečně), a snažila jsem se vybavit každý jeho dotek - zbylo mi jich v paměti jen pár. To mě zničilo. Ale nemůžu žít v minulosti.

"Miluju tě." Prázdná věta, která čeká na naplnění - s tím, že už nikdy být naplněna nemusí. Mám v sobě mnoho lásky, kterou ráda rozdávám (i těm, kterým bych neměla věnovat ani pohled), ale jednou, myslím, přijde někdo, kdo si ji zaslouží všechnu a zlomí kletbu zvanou uroboros. A bude úplně jedno, jestli to bude Býk nebo Vodnář, jestli jeho jméno bude začínat na A. nebo na F.

Pilování nehtů, čištění zubů, chození do školy, cvičení a počítání kalorií, čtení knih...
To jsou pro mě nové činnosti a jsem vděčna, že je můžu provádět. Nic z toho není samozřejmé.
(A děkuju z celého srdce lidem a okolnostem, díky kterým mě tato skutečnost konečně zase jednou praštila po palici.)

Za peníze, co si vydělám, si koupím oblečení, obojky a desku Mad Season, co mě ve středu večer vystavená ve výloze vinyl shopu dohnala k širokému úsměvu. ♥

 

My pain is self-chosen.

To je důležité si uvědomit.

I love hate the sound of you walkin' away.

První party bez přidaných látek

There's a place where lovers go
To cry their troubles away
And they call it Lonesome Town
Where the broken hearts stay

You can buy a dream or two,
To last you all through the years
And the only price you pay
Is a heart full of tears

Goin' down to lonesome town,
Where the broken hearts stay,
Goin' down to lonesome town
To cry my troubles away.

In the town of broken dreams,
The streets are filled with regret,
Maybe down in lonesome town,
I can learn to forget.

Maybe down in lonesome town,
I can learn to forget,

Zpitka

Proč jednou, jedinkrát za život nemůžu bejt, kurva, normální?!

Jo a ještě něco...

...miluju tříminutové orgasmy.

"Obnovit stránky?"

Já už nechci nic obnovovat.
Chci začít znovu.

(Je mi jasné, že jestli si tohle přečteš, budeš se mi v duchu vysmívat, ale je mi to jedno (i když není, ale řekněme, že je.)

Já jsem dneska umřela - 15. 4. - po víc než roce.
A teď - 16. 4. v 00:00 cítím, že se rodím znovu.

Kdykoliv jsem u někoho ve svém okolí pochopila, že uvažuje nad sebevraždou, říkala jsem těm lidem, že pokud chtějí ukončit svůj život, tak ať to udělají - ale nemusí kvůli tomu páchat sebevraždu. Zvláštní je, že jsem této myšlenky sama nedbala - až teď, když ji zažívám na vlastní kůži.

Bolí to, je to divné - poslední člověk, který mě byl schopen milovat, toho už schopen není.

Jak se říká - jediné, co na světě máš, jsi ty sám. A já opravdu sama jsem. Není tu nikdo. Jen já.
Proto se musím zamilovat do sebe samé. Musím se najít. Ne o tom mluvit, ale skutečně se hledat.

Chci být šťastná. A taky budu.

Potřebuju

psát a nemám kam.

A.

Aspon uz se zase umim porezat. :)

A.

Bylo to vzrušující a měla jsem z toho malou divokou závrať.

♥

Sarkasmus

Sarkastická namrdaná píča Lucie je zpět,
haha.

Nebudu nic poslouchat a nebudu pít víno.
Kurva.