Blití

Lucie = snílek. Můj zkurvený úděl. Vždycky očekávám prolnutí svých vzdušných zámků do reality a vždycky zapomenu, že to takhle prostě, kurva, nefunguje. Teď budu poslouchat Radiohead a brečet.

Trpkost v hrdle - dobře mi tak.

(Alespoň že těsně před jistou neúmyslnou sebevraždou začne blikat červená kontrolka a utnu to...Jinak bych už fakt asi někde ležela pod kvítím. Kurva, kurva, kurva.)

"...jdi do pice ty kryso"

--- "Lucko" ---

Nevím, do piče, klidně mě ojeď když si kleknu do žvejkačky.

Anxiety

Zemřu sama, to je jisté. Pláč nepomůže, nikdy. Nekoupíš si mě. Už nikdy nikomu nebudu věřit. Už nikdy nikoho nepustím dovnitř. Never fucking ever. Věděla jsem to. Tvoje čepel je vždy připravena vměstnat se mezi mé atomy. Enjoy. Musí to být skvělý pocit, nechat někoho zemřít pro ukojení svých zkurvených tužeb - jak lidské. Vypiju tři litry vína a sednu na vlak. Nebo pod něj, vyjde to na stejno.