Pojďte zpět - po hrstích!

Přicházejí.

Pomalinku, potichounku, opatrně.

Ale přeci jen.

Cítím to.

Revoluční myšlenky.
Perfektní styl.
Jedinečnost.
"A nepřemýšlelas' někdy o dráze spisovatelky?"
Ale jasně že jo. To je sen každýho melancholika, ne?
Ale bude mě potřeba někde trochu jinde.
A ty moje hovna by stejně nikdo nečet - krom mě a Vás.

Jeden hloupý a hnusný večer.
Pár špatných slov a trocha ignorace.
A bylo tam zas. Zpátky.
Nenávidím tvou debilní hudbu a lidi, co chodí na tvý koncerty.
A vrať mi Kafku, parchante!

Tak jsem se lekla a šla se schovat.
A měla jsem sny.
A orgasmus.

No, a to víš. Občas mám fakt veliký strach.
Občas si říkám - takhle to nedělej, tohle bude akorát kontraproduktivní.
A stejně jdu a udělám to.
Stejně za sebe nechám mluvit cosi zevnitř, co ani v nejmenším neovládám.
A třeba právě to jsem já - kdo ví.
"Ach, žádný neví."

A pak zase, po chvílích sebe/nenávisti, přemýšlím nad tímhle.

Píšu smsky a maluju obrazy ve své fantazii.

Ležíme někde spolu a ty vykládáš.

A já poslouchám.

Horlivě.

♥

A třeba mě zas sevřeš v náručí a já budu, přidušená, nasávat tvou vůni.

Třeba se zase opravdu dostaneme tam, kde jsme ještě nebyli.

Třeba se opravdu zas na chvíli ocitnem v ráji.

Tvoje vlasy, tvoje oči, tvoje pleť.

A to všechno v jednom.

Jenom pro mě.

BFF.

♥

Tenhle světový poznatek mě stále drží nad vodou.

Uprostřed veškeré mojí samoty.

And I drink a lot.

☺

Sny a přání

mladé paní.

Lust.

A stejně je to asi jen sen.

Jen sen.

Sen.

I really fucking miss Kjartan.

Ale tohle je jak sen.

Industriální nářez.

Prostě se naprosto šíleným způsobem

 těším na svůj velectěný a velevážený útěk, 

o kterém nikdo nikdy nebude ni tušit, 

jen já a ty. 

♥

Nejdražší příteli, na tvojí hrudi usínám.

Noc co noc a den co den.

Home is wherever I'm with you.

♥

Pomíjivá lehkost bytí

Jeden velký paradox.
Kus hovna vedle vybroušenýho diamantu.
Zvratky a sperma.
Kousek života a kvanta ráje.

Návaly vzteku a zlosti a nenávisti vystřídal klid, mír, teplo v duši a úsměv na rtech.
Jo, jasně - pořád pláču. Pořád mám problémy. Ale sejmula jsem ze svého srdce ta úplně nejhorší tajemství. Podělila jsem se o ně. S nejlepším člověkem, co kdy žil.

Měla bych ti opět poděkovat za to, jak mě objímáš, jak mi nasloucháš, jak se o mě staráš, jak mě hladíš po vlasech, jak mi dovolíš dotknout se jakéhokoliv kousku tvojí sametové pleti. Jak všechno schytáš za mě a ani necekneš. Jak všechno schytáš ode mě a ani necekneš.
Jak se mnou občas utečeš k horizontu událostí.
Oi.
Miluju tě - jako bratra. Jsi ten nejlepší přítel, jakého si kdo vůbec může přát.
Miluju tě - jako nikoho/nic jinýho na světě. Všechny orgasmy a opery světa se můžou jít bodnout, když se usměješ.
Nejkrásnější stvoření ever. Plus klíční kosti.
Richarde, jsi prostě boží a ani milion díkudíků nedokáže pojmout všechny věci, které jsi pro mě kdy udělal.
All I'm sayin', pretty baby - la la love you - don't mean maybe.

Sigur Rós, The XX, The Knife, Zrňoňoňoňo! S Janislávkou.
Držím tajemstvíčko pod pokličkou a všichni se to dozvíte v pravý čas.
Osmnáctého července na hlavním nádraží ve třetím největším městě ČR, bitches!

A co bych vám tak ještě pěkného pověděla?
Třeba:
Fuck you all, fuck you all!
I can't stand your faces anymore, anymore.
If I see you my heart screams: fuck you all, fuck you all!
I can't handle my life anymore.
Anymore.
ANYMORE!
(Vždycky jsem byla těžce podprůměrný spisovatel - jen si to vždycky uvědomím až tak po roce.)

Oprosti se. Odpoutej se. Izoluj se. Nech je žít a oni nechaj tebe.
Změnila jsem písmo, nenahrazuju maso a nekouřím. V lehké podnapilosti hladím cizí rty. Huh.

Proč jsem se ze dne na den 

rozhodla jet na vlastní pěst na CoO13?

Protože jsem si uvědomila, 

že jestli xx uslyším hrát naživo 

a budu u toho dlachnit nečí ruku,

vybuchnu, počůrám se a pobliju všem lidem okolo boty.

A tahle kyanosračka jen kvůli tomu, 

že ten debilní text dostal na 10 sekund smysl

- 

když jsi ho zpíval ty.

Haha.

Jinak mně polibte prdel.

Dream, dream, dream, dreaaaaaaaam!

Vemte archetypový (jo, ok, archetypální...) sen.

Vynásobte ho cca deseti.

A máte mou dnešní noc.

Milanovy dopisy + vyfuckování potratu opičí děvky, na návštěvě u známých, Milanovy řeči o dívkách (wtf tunely v uších a nagelované vlasy?!), nahota v dešti s paní P. a sestřenkami, přepadení havarované rodiny na ambasádě (nebo v bance?), hrozivá autonehoda a potom pohřeb, konec televizního vysílání. A to je ten výčet těch, které si pamatuju, pozpátku.

Mít několik důležitých snů za noc a ještě se mezi nimi probouzet...

Jsem ráda, že jsou zpět!

"No! Lucie je dneska taky nějaká taková...rozverná!"

Dík Draho, naučilas' mě milovat své vlastní jméno - dřív jsem ho nenáviděla.

"A slečna Veverková ta...Veronika - ta má tak odporná záda, 

že bych se do ní bál proniknout. 

Chtěl jsem se jí dokonce zeptat,

 jestli je rozhodnutá být pannou do konce života." 

:DDD

(A myslím si, že to souvisí s A. Bretonem.)

Kurva, Larsi, welcome back. Miluju tě víc než kdy dřív. 

Už jich zbývá míň jak půlka! :(

Jeden z nejlepších hudebníků, co znám.

Další velký comeback do mého srdce.

A je vegan! ♥

OMFG FML

A přišel ten den. Přišlo vysvětlení skutečnosti, proč se mi zdálo o rybízu a the xx.

Změna. Měla přijít. Nečekána, nezvána.

Když jsme tam tak seděli a já mu začla vykládat svoje nejniternější přání, svoje světonázory, které nikoho nezajímají - a on jen seděl, zainteresovaně naslouchal a přikyvoval. Nikdy, fakt nikdy bych neřekla, že zrovna tenhle člověk mi bude tolik rozumět a já zase jemu. Vlastně by to byl ten úplně nejposlednější člověk na světě, komu bych řekla "ahoj" jen tak - a teď jsem mu vyklopila celou jednu svou důležitou část.
A zase jsem objevila samu sebe. Páč za pár dní po něm nebude ani stopy a já si vzpomenu jen občas. Možná mu ani nenapíšu. Ale jsem jedna z mála lidí, kteří mu to, co bude následovat, opravdu přejou. S jakým zaujetím mi prozradil svůj plán. S jakým zaujetím jsem já obdivovala jeho odvahu. S jakým zaujetím píšu tenhle kec, který je pro mě osobně však popisem jednoho z nejzlomovějších okamžiků poslední doby. (Skoro jak polibek na krk, haha!) 

Tak šťastnou cestu a dej si za mě desetipatrovej hamburger!

////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
No a pak taky ten noční rozhovor těsně před mou rebelskou, rebelantskou a rebeliovou smrtí. Pár slov a mně se udělalo špatně. Podlamovala se mně kolena. Všechno to přerušilo ten hrůzný zážitek s "good grrrl" (skotský přízvuk ti jde hůř než počítání). A cože se to vlastně stalo?
"Ty máš ráda Joy Division?"
"(Ne, pičo, mám to tam jen ze srandy, abych byla hipsta) Jo. Mám."
"Hm."
Jo, mluvila jsem s jedním ze svých největších idolů od dob základkových, haha.

Love of my life - can't you see?

/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
No a ještě něco...
Jsem bisexuál, vegetarián se sklony k veganství (však ono to brzičko přijde), milovník cizích krků když hraje hudba a je přítmí, kámoš všech učitelů a učitelek a jeden z nich na mě tajně kouká a blbě se culí, než ho konečně pozdravím a největší pogokurva na světě, páč ty modřiny všude jsou mocný (+ velké díky za záchranu mého života týpkem, který mě zachytil za moje ňadérko a strčil mě zpět do kotle - jináč si nedovedu představit ten zlomenej vaz, kdybys tam nestál...).
Jo a taky mě zdraví moje velká baskytarová inspirace - takže speciálně pro tebe: "ČAU!" :)

Achjo, everyone loves me!

No a taky dárek pro všechny pičoděvky, 

které si myslí, 

že se z jejich vražd pohledem

poseru nebo co.

Here's the ticket, what's the problem?

Jen si sbalit kufry. Jen koupit jízdenky. Jen si vyřídit pojištění. Jen vybrat peníze z účtů na školu.
Mám povolení vycestovat. Co může být, do piče, krásnějšího? Jenže to by tu nesměl být můj věčnej přítel strach.

Hej pičo liskni si, já to jebu.. :D

Good mood

Někdo se mě zeptal: "Jak se máš?"

A já odpověděla: "Dobře!" 

Příčiny jsou asi víc než jasné. Aspoň z poloviny:

1) Chápu matiku.

2) Učím se do noci a vztekám se a chci seknout se studiem a pak dostanu 23,5 bodu z 24.

3) Jednoho dne jsem si uvědomila, že jsem tak týden nejedla maso. A tak to zůstalo a na dlouhou dobu zůstane. (A nikomu to necpu.)

4) Poslouchám kvanta dobrý muziky.

5) Posledního května jsem byla v kině na skandinávským filmu a když jsem vyšla na ulici v zimním kabátu s cigaretou v puse, zářily hvězdy.

7) Čtu knížku - jupiyay!

8) Můj hlas je zastřený.

9) Nemusím skládat zkoušku z árie Monteverdiho opery, ale z překrásné skladby Bohuslava Martinů a lidovky. Lucky me!

10) Zdají se mi sny.

11) Bavím se s Hankou. 

12) Vzpomínám na noční jízdu taxislužbou ruku v ruce a doufám, že co nevidět spolu zas zažijem nějaké to dobrodružstvíčko.

13) Doma mě mají trochu rádi. Někteří.

14) Richard si změnil úvodní fotku na fuckboočku. (To je to nejpodstatnější!)

15) Mám nový eye liner.

16) Daří se mi ráno vstávat o kapičku dřív než dřív. Jech!

17) Lednička je vyloženě přervaná zeleninou a ovocem a ve spíži jsou rýžový nudle a sezam. Aaach!

18) Jedla jsem avokádo. Ve špagetách.

19) Mám doma anglický organický čaje v designově překrásných krabičkách.

20) Hodně teď masturbuju.

21) Když si tuhle kosmickou píseň poslechnete

 přes sluchátka,

uděláte se z toho.

(Ale pak nechte xx na pokoji, je to moje nejoblíbenější kapela vůbec.)

Jinak: přeji všem jednoduchým, pseudodospěláckým, všem hovnům smějícím se dětem krásný den, neb je jejich.

Aneb abyste pochopili A Clockwork Orange, musíte mít mozek.