Zvuková lázeň

Reflektor na odhalené jádro - ale ze světla svíček.

Takže konečně řeším TY věci. Všechno špinavý, temný a posraný, co se mi za dětství/život dělo.

Díky za objetí, Luky, milý průvodče se zvukovou lucerničkou.

Jádro

Proč to dělám.

"Chci, aby mě měl někdo rád." - "*Kdokoliv."

"Sere mě, že tady 2 roky neprobírám ty důležitý věci, ale chlapy." - "No, ale ono se to těma chlapama projevuje."

Do píči.

Odkryté jádro bolí.

Asi mi jde Uran přes duši.

Telenovela

"Tlustá píčo."

Píčo hnusná.

Toužím líbat hlínu na rty.

"Early 90s Lucie je happy place?

To mám taky docela rád.

Položit nee, zvladla si i horší rozchod a ještě byla oporou jiným"

 Bolíš mě, ty kokote!

Vánoční televize

Bolí fest. Proč není taky pohádka o princezně, která byla celoživotně odsouzená jen šukat, protože v celém království nebylo prince, který by, stejně jako ona, toužil po vážném, dlouhodobém, MONOGAMNÍM vztahu?

A pak ty děti.

Na druhou stranu - mám plno lásky bráchy (a naopak) a to je to nejdůležitější.

Kdybych měla trpělivost, třeba by mi přinesla růže. Nebo aspoň fialky, pro začátek.

Bude třeba se stále vracet k těm okamžikům okolo slunovratu a Štědrého dne, kdy jsem z hloubi duše pociťovala všeobjímající vděk, zatímco mě v autobusu do Znojma oslepovalo stříbrozlaté zimní slunce. 

You can have whatever you can dream of.