Její oči zůstaly suché, jako by již byla všechny slzy z nich vyplakala.
-
Gabriela Preissová (Její pastorkyňa)
Vnitřně roztrhaná. Utopená. Spálená. Ukřivděná. Zkurvenej detritus.
Ahoj, Lucie!
---
Buď tím, čím jsi, naplno a celý, nedrob a netříšti se na díly.
-
Henrik Ibsen (Brand)
Nejkrásnější, nejchytřejší a nejtalentovanější lidé, co si napsali na čelo velkým písmem WORTHLESS a tím to pro ně haslo. Názory opravdových lidí (ne těch v jejich hlavách) je nezajímají. Nebo si spíš ještě nestačili uvědomit, že tihle lidé existují.
Miluji tě, Hanno Kubrick.
---
A spící myšlenky jak černé smutné kukly
se lehce zachvějí, když znenadání pukly,
a vzlétnou, plížící se dlouho při zemi,
jsou plny azuru a voní růžemi.
-
Charles Baudelaire ♥ (Flakón - Splín a ideál)
Až nebudu mít nic - vůbec nic - budu pořád jedna z nejbohatších lidí co kdy žili - všechno mám v hlavě.
Ale jinak stojím za hovno. Jako všichni/všechno ostatní. Tak nač se trápit?
Trochu detonace sem, prosím, děkuji!
---
Výchova a vzdělání jsou zřejmě jen maskami zvířete v nás a ctnost je přetvářkou. To nejvyšší, čeho dosáhneme, je, že skryjeme svou podlost.
-
August Strindberg (Okultní deník)
Všichni chtějí do postele Petra...jen já Anetu.
"Ty jsi bisexuál?" (...)
---
Což nelpí na všem, co nás uvádí v nadšení, barva noci?
- Novalis
Nejkrásnější vílo v celém
roztažném Vesmíru. Co ti mám říct...obsah jeřába jsem si přečetla až bylo po všem. Já vím, jsem idiot. Ale idiot, který tě neskonale, věčně miluje a který by za tebe dal ruku do ohně, ač se jej štítí jako čert kříže. Tři minuty v ráji ve tvém náručí a nejkrásnější polibek od pádu vlády jednoho kosmonauta, jehož jméno jsem právě teď zapomněla. Snad jen vím, že začíná na písmeno, které si chci nechat vytetovat na krk - moje nejcitlivější místo na těle. Ale o tom jinde. A ty víš, že ti ještě dlužím celou tu zhýralou báchorku o tomhle smutném začátku a ještě smutnějším konci.
Brandy Alexanderová, má životní cesto!
---
Spánek se mu stal zapomenutím a každého dne, kdy se probudil, probouzel se s lítostí. Život mu působil starosti a nudil ho a čas mu byl mukou.
-
Jack London (Martin Eden)
Zase jsi vzal revolver a zase jsi mi vpálil kulku přímo mezi žebra v levé části hrudníku. Zase jsi mě ponížil. Zase jsi měl plnou hubu keců a když přišlo na činy, zase jsi všechno shodil.
Proč mě tak trápíš? Proč mě hladíš po vlasech a šíji a pak se mnou zase několik měsíců nemluvíš? Proč se krása tvojí duše dere na povrch jen v sekvencích a jen tehdy, když jsi se mnou? Přemýšlel jsi o tom někdy?
Proč, když jsem tu, celá, pro tebe, nepřijdeš a nevysypeš mi úplně všechno, co tě obtěžkává? Když jsme byli děti, dělávali jsme to tak. Nebo ty studuješ práva odjakživa? Proč necháváš křišťálové zámky, aby se samovolně hroutily? Proč, když se tak dusíš, nekoupíš flašku irish true, nezazvoníš u nás, nepodíváš se se mnou na Submarine, což jsi mi pradávno sliboval, nepřespíš tu a nepovídáš si se mnou dny a noci v kuse až do úplného vyčerpání? Proč zkrátka nepřijmeš skutečnost, že tady prostě jsem a nezmění se to do té chvíle, než já sama budu chtít?
A čas se nelítostně krátí.
---
Chodil bezduch jako ve snu, třebaže vytřeštěné jeho oči nespaly, a nebylo na něm znát, že by jej něco na světě vezdejším zajímalo, a zajímalo-li co, zůstávalo to Lénovým nejhlubším tajemstvím.
- Karel Matěj Čapek Chod (Kašpar Lén mstitel)
Drogy. Alternativní hudba. Indie filmy. Nepřítomný pohled. Vytaháný svetr a baskytara. Okopané tenisky na nejdůležitějším koncertu umělecké základky za toto pololetí. Sraní na školu. Knížky. Sebeukájení. Pláč v autobuse a obecně na veřejném prostranství. I'm jist a fookin' maudlin hipsta.
Páč já jsem z tý zasraný, retardovaný generace, která se neumí bavit (posloucháním komerčního hip-hopu , chlastáním zelený a šukáním).
