pondělí 28. dubna 2014

Dnešek, neb zítřek je...mrtev.

Dnešek je divnej.
Maminka vyhodila sedmihnusky. Už asi byly v pokročilém stádiu rozkladu.
Doneseš mi nové?

T. se zase vymlouvá, přitom čas má.
Jaké to bude, až bude L. maturovat a dobývat se na VŠ?

Jaké to bude, až spolu budeme bydlet,
užívat si volných slunných chvilek v běloskvoucím ložním prádle
a také...až se naše větve propletou, až já budu dub a ty lípa?

Tak tu sedím a sním. .
Mám se učit, abych byla vzorná a dobrá.
Místo toho jsem si umyla vlasy, oholila nohy, vyfoukala vlasy horkým vzduchem, vytrhala obočí, udělala si pedikúru a manikúru...
A poslouchala jsem Buena Vista Social Club album.
A snila jsem o tom, že na ně pojedu, že je uvidím - naposledy. Pak už ne.
Dokonce jsem v tom shonu nestihla přání vy víte v kolik.

Ve středu mi poštou přijdou sluneční brýle, které nosily hollywoodské hvězdy přesně v tom věku, kdy já měla mít kolem dvaceti.
Budu vypadat jako francouzská herečka, akorát mnohem ošklivější a taky neumím francouzsky, ač bych moc chtěla.

Nevím, proč to píšu.
Jsem moc šťastná.
Středa se blíží mílovými kroky.
Miluji Tě, Ty mě miluješ.


Ale dnešek...
byl divnej.


P.S.: Kéž by svět nebyl homofobní,
kéž bych nemusela nosit šátky a roláky,
kéž bych mohla své nové hickies vystavovat přesně tak,
jak dnešní holky vystavujou poprsí.
Svět je nespravedlivej!

Žádné komentáře:

Okomentovat