To wake up

Miluju ty dny, kdy se nad Severní Zemí snese modrá záře.

And everything seems to be perfect. 

To wake up, to be with you.

To die and live forever.

Nesnáším ty vyostřené momenty.

Mami, sakra.

Peníze nejsou všechno. Vlastně nejsou nic. 

Nur Todesvirus.

Málo krvinek. Málo tekutin. Málo kyslíku. Málo spánku a málo filmů, knih, obrazů.

Mnoho školy.

Chci pustit žilou nebo tak něco.

Chci se pět minut soustředit na něco jinýho než na to, jak jsem strašně ospalá, unavená, pufff.

Miluju to, jak jsi zvířecí.

Jak běháš.

Jak jsi živočišná.

Jak jsi heroická.

I když si to nemyslíš.

Trýzní mě tvá prázdnota.

Trýzní mě vědomí, že tvé oči stále krvácí slzy.

Trýzní mě, jak nevím, jak tě vytáhnout z bryndy, Brandy.

Jestli máš nápad, tak, lásko, sem s ním.

Čiči, čiči, Veverko.

Tys za mnou přišla, když jsem byla na dně Bajkalu a vytáhla mě.

Přesto, že se ví, že kočky nesnáší vodu.

Ty ses ke mně přitulila, když všichni ostatní byli nesmírně daleko.

Tys mi darovala svoje teplo i když jsi věděla, že celou noc budeš zase mrznout na zápraží.

Chci tě domů a je mi tě líto.

Ale já vím. Já vím.

"Támhle je Měsíc, vidíš ho? O něm si lidi myslí, že jim taky patří, ale není to tak. Myslí si to i o tobě a o mně. Ale není to tak. My jsme samy sobě paní. Ty možná i o něco víc, než já."

"Neboj, já tě nenechám spadnout. Jen se přitul."

"...a tak tu zabředáváme do toho bohatství. Noříme se do křišťálů a diamantů. Těžko se jde. Princezno, chceš se v nich projít? Ne, nechtěj. A neboj, já tě nepustím."

"Veverko, teď už utíkej. Moc ráda bych tě vzala s sebou, ale víme obě, že to nejde. Přijdu zítra."

A tak jsem tě, miláčku, přelstila. Za všechnu tvou ochotu a dobrotu a lásku.

A pak, že jsou kočky falešné.

Miluju kočky.

Jednou jich budu mít plný byt. Mám vymyšlená i jména.

Ale žádná z nich se ni drápkem nevyrovná tobě, Veverko. 

Tobě, jediné kočce ve Vesmíru, kterou nemůžu mít.

My umíráme a vy to nevidíte? 

Cause I am.

Be my little rock'n'roll queen.

A ta první bude Marla

Think rich, look poor

Jednou budeš takový - i s těma botama a slimkama 

A budeš hodně moc poslouchat Foals

A budeš mít tetování a dredy

A pak se probudím

A pořád jsme ti, haha, lidé

Cause I feel
I feel alive
I feel, I feel alive

PAIN

Why

Who are you

What do you need

IDONTKNOW.COM

Panenská čistota

Velemládež. Sonic Youth. Hardcore will never die, but you will. Snové království. Voza. Daydream Nation.

To jest, oč tu běží.

Snové království.

Snad ten nejreálnější sen, jaký se mi kdy zdál. A určitě jeden z nejsilnějších. A rozhodně jeden z těch, které si nechám jen a jen pro sebe i za cenu mučení. Taková krása a cit a něha. Lepší zážitek, než ten z reality. To se dá ovšem očekávat. Miluji svůj podmořský svět, kam nikdo nemůže.

If this love exists only in my dreams - please, never wake me up.

Velemládež

Naše generace. Tak jako byli třeba hippies nebo beatnici. My jsme ale oproti nim hovna bez názoru. Vyjebáváme s druhými a ani nám to není trapný. Myslíme si, že jsme fajn a přitom jsme zpíčení debilové. 

Myslíme si, že můžeme všechno za jakoukoliv cenu. Bezcitné hyeny. A dobře jim tak!

Voza

Škoda, že jste mě nepolíbil. Ale i tak to bylo vrcholné setkání. Doufám, že se zřime dřív, než v příštím životě...GSYBE.
Snad brzo uzří oslice anděla. Znovu.

Hardcore will never die, but you will.

Ano, poslouchám je. Ano, miluju názvy jejich písní/alb.
But I will.

Daydream Nation
Slovní spojení označující vynikající kapelu/album/životní filozofii.
Forever SY & DN.

Loosing virginity at night, lying in bed, alone.

It's all. Penetration.

Whatever is on my mind, I say it as I feel it, I'm truthful to myself;
 I'm young and I'm old, I've been bought and I've been sold, so many times.
 I am hard-faced, I am gone. I am just like you. 

 Living in the mad world with Donnie.

Loving stars too fondly in the cold, cold night with...SR. <3

Chci, aby byl mým nejlepším přítelem skandinávský král 
ovládající hru na vlastnoručně vyrobenou chromatickou marimbu. 
Z kamenů.

 Kid of the universe. Říkej si co chceš, to já jsem ta podivná a ufounská. 
A proto se snažím žít pod mořskou hladinou, tam, kde je to krásné 
a každý se bojí za mnou připlout. 
Nebo by alespoň měl.

I think of you. All day, all night, all my life.

Ďáblova schovanka

Nemluvím k nikomu.

To není o tom, že nesnáším ty lidi, které nemůžu vystát. Je to jen o tom, jak nechutně a zpropadeně se chovají. Je to o tom, jak nakládají s tím, co jim člověk řekne, co pro ně udělá, o to, jestli pro vlastní uspokojení dokáží přítele rozcupovat na kusy a vzít mu všechno, oč bojuje a na čem dře už delší dobu.

Chci jít sama do kina. Ale úplně sama. Na skandinávské melodrama. Kurva, jo.

Nechci lidem říkat o svých plánech, protože jich stejně jen využijí tak, aby ty dobré mohli aplikovat sami na sebe a vůbec jim to není hloupé.

Jsem zklamaná světem. Na stole mi hoří svíčka ve tvaru srdce. Uprostřed má vypálený kráter. Tak nějak se cítím.

Nechci, aby se mě, mých idejí, mých vnitřností a niterností vůbec někdo dotýkal. Mám ráda liščí život. Pořád jen utíkám a směju se těm, co se mě snaží dohonit.

Jsem štvané zvíře, ta ryška, ďáblova schovanka. A ty si asi připadáš jako obávaný lovec. Ačkoliv je tvoje počínání k smíchu. Tříbíš a nekoukáš okolo. Bojím se dne, kdy se z neškodného lovce stane bezcitný pytlák.

Přibyl další návrh tetování do wishlistu. Již brzy :)

Šetřím na bass. Ano, teď mě nezajímají ničí narozeniny, svátky, Vánoce ani nic podobnýho. Ačkoliv bych mohla jet za ušetřený peníze třeba na vytoužený Colours, vrazím to do nástroje. Chci ji zas držet, laskat ji, masírovat její přenádherně rostlé tělo.

Kdybych teď mohla být na severním břehu Islandu, vzala bych sekyru, šla na zamrzlé jezero a tepala do ledu pod sebou, drancovala bych jej tak dlouho, než bych ho rozsekala, rozmetala na sračky, padla do ledové vody a moje vlasy by byly neobyčejně krásné. Všechno by bylo neobyčejně krásné a tělo by pálilo jako písek Sahary i přes to, že vych zrovna ležela ve vlhké oáze s příznivým klimatem. Dýchala bych hellium a připadala bych si jako královna ostrova, který omývá na severu Grónské moře. Půl mého popela vystřelte do Vesmíru, druhou půlku rozprašte na Vatnajökullu. Nehrajte mi na poslední cestě sračky, ale mou milovanou muziku. Jo, aha, vy nevíte, která to je. Tak to mě neznáte. I když si myslíte, že jo.

Agent Dale Cooper, to byla láska na první pohled. Můj typ nejen fyzicky, ale i na úrovních převyšujících krásu vnější. Taky nechci, aby se ho někdo dotýkal. Někdo, kdo mi rve játra, ačkoliv mi hned dorostou. Ale v tom procesu pořád figuruje obrovská bolest a touha roztříštit parazitovu lebku tříkilovým diamantem.

Chci si číst o miláčkovi, rezounkovi, o mojí nové bohyni krásy, zabalená ve švédské peřině, hřejivost 5, za svitu lampičky vydavající studené bílé světlo, vánočních světýleček a svíček. Chci se zase převtělit do své původní podoby, kterou jsem díky Sjónovi objevila. Skugga-Baldur ♥

Chci zase koukat na von Trierovy filmy, jako dřív, zase se dostat do psycho stavu, zase být ta IamafuckingLouwhothefuckareyou s vražedným pohledem, bestiálním smýšlením, ta, které teče po krku krev a má chuť si ustřihnout klitoris. Tohle mě naplňuje.

Ani osmimetrovou anakondu někdy nemusíš vidět, když se nedíváš správně.

Neomrzela mne má moudrost. Odmítám váš nadbytek. I všechno ostatní. Nechte mě žít na(_)hoře.

Nemůžeš to brát tak strašně jednoduše. Neumíš, nedokážeš tomu rozumět. My soul is the biggest one. Ever.

Nenechte ji uchopit Vaše líbezné srdce, ať jej nespálí na uhel až se rozhodne pro něco docela jiného, opět.

Očistec.

Seděla jsem v kostele na mší a představovala jsem si ty nejkrásnější, nejhříšnější, nejdokonalejší a jediné dobré věci prováděné na stole před oltářem. Orgie jako orgie, jestli s krekrem a vínem nebo s dokonalým tělem za tvuku opery R. Wagnera.

Spánek. Sladký, nahořklý.

FIRE

WALK WITH ME

Ha ha hate everyone.

Opora v realitě

Rychle žít a užít...!

Dlachnivše mou mimozemskou tužku, 

mluvíte o věci zvané idion kosmos - a já pojídám Vaše myšlenky.

 Hraničí to s obžérstvím. 

Tvoje srdce je na mě občas moc těžké. Těžší než 60 Jupiterů.

Artemis je Vaší věrnou přítelkyní.

Oheň zachvátil moje neutrony. Ne, víš, nejsem geniální.

Taky jsem milovala Váš hlas,

 ale ten luxus mít ho a Vás pro svou potřebu - to bylo bohatství,

 které by mé kapsy neunesly.

 A ta jistá izolovanost a pseudointimita, ta skončila. 

Ani mojí, ani vaší vinou. 

Vinou dětí, nedokonalých, nevytříbených dětí, 

které mi pijí krev a zužují zornice.

Nebuď ke mně hluchá. Prosím.

Filozofie pro každého. Pro malé i velké. 

Pojď si zafilozofovat. Pojď si zarýpat. Bídný člověče. 

Filozofie provokatérka. 

Filozofie říká, co se skrývá v zákulisí.

A ty na mě hraješ divadýlko.
Tak mě buď pust za oponu nebo si ukradni kus mě.
Vem si, co potřebuješ a kolik toho potřebuješ.
Klidně všechno, ale mysli na to, abys to pak
jednoho pochmurného dne nezahodila a mě tím nez(a)tratila.
Abych tím nezanikla. Abych se ti nevydala úplně na prázdno.
Aby to mělo smysl.

Toužila jsem a toužím po tom mít epilepsii - poslední kapka.

Než se voda vylila na podlahu, já na koni objel celý ráj. 

Co je dál a co je jinde? 

Tak je tohle demagogie?

Já vím, že ne.

Mrak filozofie -> kapka jazykovědy. Téměř chemická reakce.

Jisté nejisté mystično.

Byla jsem chvíli nad tebou. Vyhrála jsem boj. Na chvíli. 

Mikrosekunda. 

Nechápu tvůj nevraživý pohled,
ta bolest, co u toho cítím 
a nečekané nutkání rozmlátit zrcadlo
a podříznout si před tebou žílu.
Ať konečně pochopíš, že ať už k tobě cítím cokoliv,
je to ten nehlubší cit, jakého jsem zatím schopna.

Chtěla bych studovat astronomii, moc. 

Miluju Vesmír a teď si to teprve začínám připouštět ještě víc než normálně. 

Ta velikost, houževnatost, absolutní moc nad vším, neznámo. 

Jenže s fyzikou jsme jen takové známe od pohledu, celkem si rozumíme, ale zatím jsme neměly možnost pořádně pokecat. To se snad brzy změní. 

Třeba vyhraju svůj boj i bez táty, se kterým by bylo všechno jednodušší než lusknutí prsty. 

Tati, sakra, proč jsi mě opustil? Proč jsi mě v tom tady nechal vyráchat? Proč ve mně necháváš ten pocit viny a sebenenávisti? Proč si prostě vedle mě nesedneš a nehraješ si se mnou se zasranou bárbínou, jako dřív? Proč už si nepamatuju tvou vůni? Proč mě nemůžeš sevřít v náručí svými silnými pažemi? Proč se cítím tak nekrytá a v nebezpečí, bez tebe? 

Vem mě k sobě, prosím! Aspoň na návštěvu. 

Nenuť mě, abych se pozvala sama...

I have loved stars too fondly to be fearful of the night.

To je moje krédo.