úterý 18. února 2014

Circumcised soul

Look at Lucy!
She doesn't give a single fuck.
A nebo se tak prostě tváří.
A vůbec, co je všem po tom?

neděle 16. února 2014

Wind of change

Děkuju.
Děkuju moc.
Ale nikdy to nepřijmu,
Tvoje duše nezasluhuje být potřísněna
mou černou krví, drahý Jane.

Děkuju.
Děkuju moc.
Ty jediný vždy bez okolků políbíš tu chřadnoucí tvář.
A jednou políbíš i moje jizvy...
Vím to.

Opravdu se snažím vše změnit, zvrátit, prostě zahájit nějakou revoluci.
Ale sžírá mě nuda (pro výklad tohoto slova jděte v mém případě radši do psychologického slovníku).
Alebrž...

I hold back tears - so I can move in the right direction.

"Ellen je lesba."
Omnia mutantur, nihil interit.
Je pořád stejně skvělá, ne-li lepší.

pátek 14. února 2014

Radikální skepse?


Vidění Janovo

Volala bych Ti...
pořád.
Nikdy bych to nepoložila.
Ale bolelo by Tě to.
Moc.
Jane, Tvoje srdce je příliš čisté,
neunese tíhu mého, umouněného.

úterý 11. února 2014

παγιδα

Jako ten ve vězení kulatého tvaru. Vidí pantera, ale nedotkne se jej.
Jako ten, kdo řekl, že bude žít věčně - stejně zemřel a s ním i celá jeho esence.
Jako ten, kdo má v oddělení filozofie v knihovně největší prostor a přesto na nic nepřišel.

Chci žít v tom světě na vrcholu trojúhelníku,
nechci žít v kruhu olemovaném hadem pojídajícím sebe samého.

Na sebevraždu se nezmůžu a na "život" taky ne.
Uzamčená.

A nemám ani dost sil na to číst Kafku.

Všechny ty promluvy o Franklovi, o smyslu, o úkolu, o tom, že to nemám vzdávat.
Nebo o tom, že je tu pro mě 24/7 a že mě zabije, pokusím-li se o něco.
Myslela jsem si, že jste mě zachránili, ale kdepak...
Jen jste prohloubili, zpečetili a prodloužili martyrium svatého Já.
Přesto děkuji, vážím si vás.

Ne, opravdu nedokážu zaklonit hlavu a být pryč.
Nedokážu to přijmout.
Nedokážu žít jako všichni kolem.
Vlastně nedokážu žít vůbec, jen jsem k tomu stále nucena.
A vždycky asi budu.

Nejsem zdaleka tak svobodná, jak jsem si myslela, že jsem - nebo bych mohla být.

neděle 9. února 2014